CESTOPIS:
Ukrajina 2008 Je pravda, že jsme cestu na Ukrajinu dlouho plánovali, ale pořád na ni
nezbýval čas, asi protože je to tak blízko. Proto jsme celý zájezd pojali jako
týdenní čundr. Zpočátku jsme měli jet ve standardní sestavě, ale nejdříve
odpadl Hanzelka a potom ze zdravotních důvodů i Venca. Nakonec jsme vzali sebou
Karla, který jako novic na enduru nakonec spálil v patnácti stech metrech
spojku. Cesta začala autovlakem z Prahy do Popradu. Potom po kolech na Ublu (přechod)
a na vyhlášenou základnu, ke které se ještě vrátím U leva. Celý týden se opravdu povedl, ale vzhledem k našim těžkým strojům se již
poohlížím po nějakém lehkém enduru, se kterým budu blbnout jako všichni ostatní.
Je pravda,že nás na Polonině krásné, nad Koločavou, v plné náloži s kufry,
potkali nalehko padesátiletí Poláci , a nechápali jak jsme se tam dostali. My jsme ale s bráchou bojovníci a není místo, které nedobydem. Všem vřele doporučuji, jako základnu použít penzion s kempem a saunou u Leva
.
WWW.u-leva.se-ua.net a
u-lewa@i.ua. Leonid a Natálka jsou jedineční majitelé, kteří si svoje
podnikání postavili na motorkářích, kteří brázdí Ukrajinu. Ceny jsou velmi
příznivé a my jsme se tam cítily jako doma. Všichni co v okolí jezdí,tak se U
Lewa schází, proto bych se nebál jet na Ukrajinu sám na blind. Vždy najdete
někoho na pokecání.To mi připomíná, pozdravit několik lidí se kterými jsem se
seznámil a něco zažil . Takže permotore: Kutmič, Kubo-dědku, Víťo, parto ze
Slovenska, kterým jsem zalepil kovem proraženou vanu ( dojeli jste? ) a všechny
na které jsem zapomněl. Na Ukrajině jsme měli jen dvě nepříjemnosti. První nás velmi zklamala
Kolčava, vyhlášená četnická stanice, kde nás nechali čekat na jídlo, ceny byly o
50% vyšší a nakonec jsme v boršči našli červa. Po prohlídce kuchyně nedoporučuji
. Druhá nepříjemnost se nám stala cestou z Kolčavy na Volosanku, kde jsem čelil
po mém nesouhlasu svézt místního opilého bosse na motorce, mému půllitru v jeho
ruce napřažené přímo na můj nos. Vše vzhledem k letitým zkušenostem s domorodci
se v dobré obrátilo, když jsem ho nakonec stejně svezl a loučil se mnou, jako
s nejlepším přítelem. Co nakonec, na Ukrajinu příště pojedu s jedním tričkem,spacákem a stane.
Lehkou motorkou, a jen doufám že tam potkám zase ty super hochy. Tak permotore a
jedem.
